Rozhodla jsem se udělat pár změn, co se týče příspěvků tady na blogu :)
Chtěla bych teď blog zaměřit, na vaření a hlavně na pečení, kterému jsem úplně propadla a zamilovala si ho ^^
Myslím si, že to bude zajímavější a čtivější .
Stejně pochutiny, které si dělám k snídani, svačině a obědu vám fotím a přidávám recepty, takže to vyjde nastejno a odpolední svačiny s večeří nejsou zajímavé :D a kdyby náhodou byly tak se tu určitě objeví recept :)
Dělám to z důvodu, že sama cítím, že tyhle příspěvky jsou o ničem a stejně už nějak víte co jím :)
Jak jsem včera řekla budu si víc dopřávat a nadále zvětšovat porce ;)
Trochu za to může i novinka, že mi doktor dneska řekl, že musím opravdu zvážit svoje veganství, protože ohrožuje moje zdraví, a tak ani moc nevím co jíst. Nebo spíše z čeho vařit :D
Musím promyslet, jak moc je pro mě co důležité a jestli se nevrátit zpět k vegetariánství či co vůbec dál.
Dále bych chtěla přidávat články o jídle, surovinách a ke každému výtvoru co ukuchtím vám sepíši článek, který bude zahrnovat vznik onoho pokladu, celkovou historii a rozšíření :) (na to se moc těším!)
A jak jinak i nějaký ten článek u sportu, protože sport mám na denním pořádku :)
Upřímně doufám, že budete se změnami spokojený (když ne tak asi stejně máte smůlu :D)
Jednou za čas nějaký ten jídelníček přidám, aby jste viděly jestli dělám pokroky nebo jsem beznadějný případ ;)
A úplně nakonec se vás chci zeptat jestli vám rodiče (pokud u nich bydlíte a živí vás) platí všechny ty "výstřely nebo jak to nazvat" zdravé výživy :D Myslím takové ty dražší např. kokosový olej či něco takového, co v normální kuchyni moc není, ale většina z vás to tam má :) Nebo jestli na vás hodí bobek a řeknou vám: "Joo holčičko tak to si kup za svý". :D
Zobrazují se příspěvky se štítkemčlánky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemčlánky. Zobrazit všechny příspěvky
pondělí 18. února 2013
neděle 17. února 2013
Neškodné závislosti aneb co milujeme a nemůžeme bez toho žít
Pro každého je to něco jiného a může to být vlastně cokoliv :)
Pro mou kamarádku to jsou slané brambůrky, pro mého otce maso, pro babičku knedlíky, pro jinou kamarádku jogurty, pro mou spolusedící Redbull a mohla bych pokračovat dále a dále.
Myslím si, že naprosto každý má nějakou tu slabinu, neřest, lásku pro nějaké jídlo či pití nebo něco úplně jiného :)
Je to něco na co jsme si navykli, něco co naše chuťové buňky a mozek potřebují a touží po tom. Někomu jeho "dávka" stačí jednou týdně a někdo jí potřebuje denně ne-li víckrát za den (Dávkování dle potřeby :D)
Má osobní láska, už od dětství, je čokoláda. Možná právě proto, jsem byla docela tlusté dítě :D
Čokoládu opravdu miluji už od raného dětství a tato láska mi vydržela dodnes.
Myslím si, že s čistým svědomím můžu říct, že patřím mezi ty opravdové znalce a labužníky a jsem o level výš než ty co normálně říkají, že jí mají rádi nebo jí téže milují :) Tvrdím to z jednoho prostého důvodu, a ten je, že o ní vím asi úplně všechno a pracovala jsem v muzeu čokolády (boží práce!). Dělala jsem tam v čokoládovém baru, pořádala prohlídky a vyráběla čokoládové pralinky, ale postupem času jsem tam dělala naprosto všechno :D
V posledních několika letech si mé závislosti na čokoládu všimli lidé kolem mě (jakby také ne, když jsem nonstop od ní upatlaná :D) a já si tehdy uvědomila, že opravdu jím denně čokoládu. Potřebovala jsem jí minimálně 1x denně, ale většinou 2x. Do školy k svačině nějakou čokoládku či čokoládovou tyčinku a po obědě :) Byla to už opravdu závislost, kterou jsem milovala a všichni to věděli (aspoň nebyl problém z dárky že)
A proč celý tento článek vůbec píši?
Protože v posledním měsíci a kousek jsem čokoládu měla v minimálním množství, kvůli hubnutí a když už jsem si nějaký ten kousek dala přišly výčitky.
Včera večer jsem si uvědomila, že takhle to dál nepůjde.
Je to něco na co jsem zvyklá a opravdu to potřebuji už jen kvůli tomu pocitu a psychice (asi jsem blázen). Celou tu dobu jsem taková posmutnělá, nervní a odtažitá. Všechno to má prostý důvod, jsem v myšlenkách u čokolády a jídla z ní, které si odepírám (vkrádá se mi i do snů!) :D
Hodně jsem o tom přemýšlela a došla k závěru, že když mám pravidelný pohyb a celkově zdravou stravu v normálním množství (pro vás pořád malém) můžu se vrátit aspoň z poloviny ke svým návykům.
Naštěstí nejím, žádné levné a všelijak "očůrané" čokolády, takže jsou i zdravé :)
Takže nakonec budu v klidu šťastná a spokojená, vlastně možná i vy :D přece jen je to jídlo a pořád chcete, abych jedla víc :D
Kdyby jste chtěli můžu vám napsat nějaký zajímavý článek o samotné čokoládě nebo to udělat na takový seriál a napsat o ní všechno :D Jak říkám vím toho kvanta :) jednak z onoho čokoládového muzea, kde jsem pracovala a z hodně knih co jsou o čokoládě :)
A nakonec nečekaná otázka :D Jaká je ta vaše láska? :)
Pro mou kamarádku to jsou slané brambůrky, pro mého otce maso, pro babičku knedlíky, pro jinou kamarádku jogurty, pro mou spolusedící Redbull a mohla bych pokračovat dále a dále.
Myslím si, že naprosto každý má nějakou tu slabinu, neřest, lásku pro nějaké jídlo či pití nebo něco úplně jiného :)
Je to něco na co jsme si navykli, něco co naše chuťové buňky a mozek potřebují a touží po tom. Někomu jeho "dávka" stačí jednou týdně a někdo jí potřebuje denně ne-li víckrát za den (Dávkování dle potřeby :D)
Má osobní láska, už od dětství, je čokoláda. Možná právě proto, jsem byla docela tlusté dítě :D
Čokoládu opravdu miluji už od raného dětství a tato láska mi vydržela dodnes.
Myslím si, že s čistým svědomím můžu říct, že patřím mezi ty opravdové znalce a labužníky a jsem o level výš než ty co normálně říkají, že jí mají rádi nebo jí téže milují :) Tvrdím to z jednoho prostého důvodu, a ten je, že o ní vím asi úplně všechno a pracovala jsem v muzeu čokolády (boží práce!). Dělala jsem tam v čokoládovém baru, pořádala prohlídky a vyráběla čokoládové pralinky, ale postupem času jsem tam dělala naprosto všechno :D
V posledních několika letech si mé závislosti na čokoládu všimli lidé kolem mě (jakby také ne, když jsem nonstop od ní upatlaná :D) a já si tehdy uvědomila, že opravdu jím denně čokoládu. Potřebovala jsem jí minimálně 1x denně, ale většinou 2x. Do školy k svačině nějakou čokoládku či čokoládovou tyčinku a po obědě :) Byla to už opravdu závislost, kterou jsem milovala a všichni to věděli (aspoň nebyl problém z dárky že)
A proč celý tento článek vůbec píši?
Protože v posledním měsíci a kousek jsem čokoládu měla v minimálním množství, kvůli hubnutí a když už jsem si nějaký ten kousek dala přišly výčitky.
Včera večer jsem si uvědomila, že takhle to dál nepůjde.
Je to něco na co jsem zvyklá a opravdu to potřebuji už jen kvůli tomu pocitu a psychice (asi jsem blázen). Celou tu dobu jsem taková posmutnělá, nervní a odtažitá. Všechno to má prostý důvod, jsem v myšlenkách u čokolády a jídla z ní, které si odepírám (vkrádá se mi i do snů!) :D
Hodně jsem o tom přemýšlela a došla k závěru, že když mám pravidelný pohyb a celkově zdravou stravu v normálním množství (pro vás pořád malém) můžu se vrátit aspoň z poloviny ke svým návykům.
Naštěstí nejím, žádné levné a všelijak "očůrané" čokolády, takže jsou i zdravé :)
Takže nakonec budu v klidu šťastná a spokojená, vlastně možná i vy :D přece jen je to jídlo a pořád chcete, abych jedla víc :D
Kdyby jste chtěli můžu vám napsat nějaký zajímavý článek o samotné čokoládě nebo to udělat na takový seriál a napsat o ní všechno :D Jak říkám vím toho kvanta :) jednak z onoho čokoládového muzea, kde jsem pracovala a z hodně knih co jsou o čokoládě :)
A nakonec nečekaná otázka :D Jaká je ta vaše láska? :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)


